Ksichtíky pro ženský i chlapíky

Dnes v 11:44 to bylo právě 25 let, kdy americký profesor Scott Fahlman na Carnegie Mellon University poprvé použil v mailu emotikony aneb smajlíky. Což se ovšem zjistilo až po 20 letech z archivních záznamů.

Vzpomínám si docela dobře na dobu okolo roku 1993, kdy jsem poprvé v anglických novinách našel zmínku o tom, že Japonci používají pro zobrazení emocí jinou skupinu znaků. Podle ní má úsměv (^_^) dívčí variantu (^.^) - prý proto, že je neslušné, aby se holky smály s otevřenou pusou.

Zvláštním úkazem jsou smajlíky Žirafky, která kloní hlavu obráceně a začíná od pusy. Má-li ji přitom otevřenou, není patrno.
...Čti dál...

Vaříš jako krysa

Tahle slova vyřčená po jídle by se jednou mohla stát pochvalou. Pokud se animovaný film Ratatouilles dočká i dalších pokračování jako třeba Shrek, možná změní náš pohled na zvířátka z odpadních stok.

Poprvé jsem se o něm dozvěděl na blogu Matesoly a netrpělivě pak příběh z prostředí restaurační kuchyně očekával. Nápaditý příběh krysy s výjimečně vyvinutou chutí, která ovládne zákulisí jedné pařížské restaurace, má všechny předpoklady, aby uchvátil diváky všech generací. Tedy aspoň těch těch, kteří mají rádi jídlo. Právě jemu byla v digitálních animacích věnovaná speciální pozornost a tak věrně zobrazené textury poskakující na talířích i pánvičkách potěší nejen zrak.

Připravte se na to, že až půjdete z kina, budete mít na něco chuť. Já jsem na to šel ve stopách krysáka Rémyho a dal si doma extra tvrdý sýr Gran Moravia a hrozny.



Citát pro dnešní den:

The original Ratatouille Niçoise used only zucchini, tomatoes, green and red peppers, onion, and garlic. The dish known today as Ratatouille adds eggplant (aubergine) to that mixture.

...Čti dál...

Intimní chvíle

- „Máš ho ráda?“ zeptal jsem se R.
- „Mám a on mě taky,“ odpověděla a dívala se mu do očí.
- „Jak to poznáš?“ nenechal jsem se odbýt.
- „Usmívá se na mě. A nekousne mě,“ řekla něžně a nepřestala ho hladit.

Pak jsme dali Kukulína zpátky do klece a já ji šel uložit.

Poučení pro dnešní den:

Úsměv pomáhá, hlavní je však nekousat.

...Čti dál...

Once

Glena Hansarda (The Frames) bylo možné v posledních letech u nás vidět často. České publikum si oblíbil a ještě více Markétu Irglovou z Valašského Meziříčí. Nejdříve spolu u Indies natočili album The Swell Season, pak dobyli Ameriku.

Film Once, kde hrají hlavní role, vyhrál cenu diváků na festivalu nezávislého filmu v Sundance a obdivem nešetří zvučná jména. Tržby za první tři měsíce prý skoro 50x převyšují výrobní náklady.

Zatím jsem se ptal na soundtrack jen v jednom obchodě a nic o něm nevěděli. Zatím o filmu není zmínka ani v programech kin. Ale jednou...



Verš pro dnešní den:

So if you ever want something
and you call, call
then I'll come running
to fight and be at your door
when there's nothing worth running for

...Čti dál...

Něžně a mistrně

Na DVD Radůzy Půjdu, kam chci je kromě záznamu koncertu i velmi osobní dokument, který s ní natočila Olga Špátová. Je z něho zřejmé, že tím končí jedna její životní etapa.

Radůze teď vyšlo nové album V salonu barokních dam. Je jiné, hodně jiné. Nejen tím, že na něm neuslyšíte harmoniku.



Citát pro dnešní den:

Na sever a nebo k jihu
nakonec se ukáže
že všichni stejnou nesem tíhu
jenom každej s jinou porcí kuráže
Ma phuč mandar
kaj džal mro drom

...Čti dál...

Sto nahrávek, které byste měli slyšet

Petr Koubský se v příloze Inside opět pustil do ambiciózního kousku a po předchozím doporučení stovky knih, které byste si měli přečíst, vybral více než stovku hudebních alb. Na rozdíl od školní povinné četby neexistuje "povinný" poslech - což je možná škoda, pokud by byl chápán jako doporučení - a tak se v tomto případě vydává ještě riskantnější cestou se servírováním vlastního vkusu, který zdaleka nemusí každému sedět.

Já o něm pochybnosti nemám a tak jsem se s chutí začetl a zavzpomínal. Opět lze jen zalitovat, že se k tomu dostanou jen předplatitelé. Pink Floyd, Doors, Lou Reed, U2, Kuře v hodinkách, Kolej Yesterday... Něco by se doma našlo ještě na vinylu.

Co jsem si tentokrát vybral na svůj to get list? Třeba Karrin Allyson: Ballads - Remembering John Coltrane, Miles Davis: Bitches Brew, Hammel & Varga: Zelená pošta, Georges Brassens: Les copains d'abord. Rád bych se vrátil i k Chopinovi, Dylanovi, Depeche Mode nebo k Hegerové se zvědavostí, proč vybral právě ta a ne jiná jejich alba.

Je to krásné a poučné čtení, které voní kouzlem starých časů. Dnes by bylo asi přirozenější si mezi čtením klikat alespoň na ukázky a nenechat zahálet ten vhodnější ze smyslů. Takový hypermediální přehled by byl úžasným bonusem pro nejvěrnější Inside předplatitele :) Pokud se chystá ještě výběr filmový, těším se už teď.

Která tři hudební alba mají největší význam pro vás?

Citát pro dnešní den:

[Michal Prokop] dělá hudbu víc rozumem než srdcem. Nečekáte od něj, že by vám poradil, jak správně nasypat lajnu na zrcátko, spíš byste se ho zeptali, kam bezpečně investovat rodinné úspory.

...Čti dál...

Podzimní záletno

Zatímco Ivo Lukačovič považuje konec léta za nejsmutnější období roku, Michal Kašpárek je docela rád, že už léto končí. Po přečtení obou se mi chce alibisticky napsat, že s nimi souhlasím. Freelancers stejně těžko rozeznávají, když začínají nebo končí prázdniny. S podzimem jen přichází více řádu a biče. Je zase proti čemu se stavět, čemu vzdorovat.

Nejvíce mě u Kašpárka zaujal odkazovaný text Slavoje Žižka (ten chlap se mi líbil už v Perverzním průvodci filmem) o tom, jak nás naše superego nutí užívat si naplno života (k tomu dodávám - a v létě zvlášť) a trpět pocitem viny, když to neděláme. Aneb jak se nenechat uvěznit v pasti očekávání - druhých i sebe samého. To by asi bylo na delší post.

Citát pro dnešní den:

The superego inverts the Kantian 'You can, because you must' in a different way, turning it into 'You must, because you can.' This is the meaning of Viagra: you should have sex whenever you can; and if you don't you should feel guilty.

...Čti dál...