26. dubna 2008

Když hrají na Nou Campu bez branek

... vypadá to tak, jak jste mohli vidět ve středu v televizi. Nevím, na kolik přišel lístek na Ligu mistrů s Manchesterem, ale v každém případě dostanete po podělení počtem gólů ... chybu nebo nekonečno.

S naším malým kanonýrem D. a tchánem jsem si to vyzkoušel před třemi týdny na ligovém zápase s Getafe. Podobnost nebyla čistě náhodná. Barca tlačila a v držení míče trhala rekordy, avšak na počet šancí to skončilo nerozhodně. Gólu jsme se nedočkali, domácí vyhráli jen na tyčky.

Silný zážitek to ovšem byl. Bez ironie. Sedět mezi 80 tisíci lidmi na největším stadiónu v Evropě a nemuset tříštit pozornost na hru ožralými vlajkonoši, kteří si přišli vytrhat pár sedaček, na to se jen tak nezapomene. Ta skladba okolo sedících lidí (tady nejsou místa k stání) je pro českého fanouška zvyklého na pivní týpky se siláckými řečmi neuvěřitelná. Spousta rodin s dětmi, hlasitě fandící samotné ženy a holky.

Když zápas skončil, nespokojené publikum dávalo svoje jižní emoce najevo tím, že mávalo kapesníky a křičelo něco jako hanba (španělsky neumím, takže to mohlo být klidně něco sprostějšího). Při východu z řady nám (notně zaskočeným) dal přednost z dola proudící dav, takže jsem si málem připadal jako v divadle.

Barca je katalánský fenomén. Permanentky se dědí z otce na syna a když vidíte dědouška v placaté čepici s modročervenou šálou, který sotva dojde na sedadlo, aby za chvíli už triedrem sledoval své oblíbence, jste z toho naměkko.

V pondělí večer hraje nedaleko od naší ulice Brno s Baníkem, tak raději zaparkuji kousek dál. Velké změny k lepšímu v českém fotbale nečekám, dokud ta stará banda bafuňářů bude v čele svazu a dokud budou českým klubům milejší hlasitější hooligans s dýmovnicemi než početnější fandové s kamarády, kolegy a rodinami.

Přízemní rady pro nevšední dny:

  • Pokud máte tušení, že flamenco šaty jako dárek z Barcelony dcerku neuspokojí, když chtěla fotbalový dres, jaký už má starší bráška, kupte jí k nim ještě aspoň čepici. Teprve s klubovým znakem FCB na čele bude ochotná nadšeně se roztočit s volánky.
  • Chcete-li v barcelonském Parku Guel v klidu fotit Gaudího sloupy, nenechte synka brát s sebou trubku, kterou si zakoupil předchozí den na stadiónu
  • Když už člověk trochu zná prostředí, je vyšší šance na lepší fotky

...Čti dál...

25. dubna 2008

Květináč v Atlantiku

Venku už zase není jaro. Na přelomu února a března však bylo hůř. Klaus se právě chystal k inauguraci a tak byl zase po pěti letech nejvyšší čas odjet někam daleko.

Portugalskou Madeiru někdy označují jako květináč v Atlantiku. Převážně vlhký zelený ostrov plný kopců, terasovitých políček a zavlažovacích kanálů (celková délka levád dosahuje 2300 km) má uprostřed hory (nejvyšší Pico Ruivo 1862 m) a na krajích strmé útesy. Mohl bych ji nazvat také zemí s červenou půdou, kdyby to nepřipomínalo neblaze proslulou misi majora Hradce z 30 případů. Tady by se zemědělství kolektivizovalo věru těžko.

Pokud rádi cestujete za koupáním v moři nebo nočním životem, Madeira asi nebude pro vás. Milujete-li však ostrovy, kde se během chvíle dostanete z jakoby anglického větrného pobřeží do jakoby karibského flóry, přičemž vám nebudou stát za zadkem autobusy s masami turistů, půjčte si aspoň na týden auto a objevujte Madeiru. Ještě není pozdě. I když za pět let se tu změnilo mnohé.

Většina fotek už je na Flickru, připojuji pár praktických rad...

  • Charterové lety z Prahy u nás zajišťuje Snail Travel. Včasná rezervace u Austrian Airlines z Vídně však nestojí o moc víc, tedy okolo 10 tis. Kč.
  • Ochutnávejte místní speciality, především ryby. Nejznámější je espada, nevzhledná hnusná černá ryba (než se vytáhne, je prý krásně stříbrná a bez vypoulených očí), která žije ve velkých hloubkách pouze zde a u japonských břehů. Má bílé měkké maso a obalená v těstíčku s banánem je vynikající.
  • Vyhledávané jsou též sádky pstruhů ve vesničce Ribeiro Frio. Cestou z nejvyššího vrcholu si je dejte v údolí ve Victor's Bar.
  • Espadu si nepleťte s estapadou. To je hovězí špíz na vavřínové větvi - další místní specialita. A samozřejmě víno. Nemusí být jen sladké, zkuste sercial.
Doporučuji zápisky na webu Romana Garby (pravděpodobně ten nás před 5 lety přesvědčil k první návštěvě) a madeira.rovnou.cz. Tipy na místa někdy příště.
...Čti dál...

4. dubna 2008

Coubertin vs. Páni pěti kruhů

Jsou dva možné přístupy k nedemokratickým a autoritářským režimům, které porušují lidská práva. Jeden považuje za efektivnější cestu ke změně poměrů maximální izolaci dané země a omezení spolupráce s její vládou. Druhý sází na to, že účinnější je otevírat co nejvíce informačních kanálů pro obyvatele a umožňovat maximum kontaktů s vnějším světem, které povedou k postupnému uvolňování a větší svobodě.

Netroufám si tvrdit, zda lze některý z nich označit za jednoznačně úspěšnější. Záleží jistě na momentálním kontextu. Každopádně vůči Číně se používá ten druhý způsob. Všichni víme proč - globální ekonomickou mocnost nejde jednoduše ignorovat. Zašlo se dokonce tak daleko, že se jí svěřilo pořádání olympijských her, které jsou - ještě stále - spojeny s holdem humanitě a mírovému soužití národů.

Argument Mezinárodního olympijského výboru pro volbu Pekingu (ať už byl míněn upřímně nebo ne) jsem pochopil tak, že čínská veřejnost bude mít prostřednictvím OH kontakt s tisíci sportovci, novináři, turisty atd., kteří budou místní pravdivě informovat o vnějším světě a přinesou nezávislé svědectví.

Ta příležitost je stále ve hře. Pokud tedy MOV a národní OV nezakážou sportovcům a ostatním členům delegací svobodně vyjadřovat své názory a veřejně poukazovat na dodržování lidských práv. Sledujme pozorně české politiky a sportovní funkcionáře (zvlášť předsedu českého OV, který tolik stojí o pořádání OH v Praze). Všímejme si i našich sportovců, zda je bude v Pekingu zajímat jen to, kolikátí se umístí.

Nepochybuji o tom, že tyto OH budou přelomové. Nemyslím ani tak na to, zda významně stoupne podíl rekordů dosažených s pomocí nových technologií typu podpůrných farmak nebo aerodynamických dresů a plavek. Nechci se ani posmívat nebo litovat dětí, které pravděpodobně získají pro pořádající zemi řadu medailí v gymnastických soutěžích. Spíše budu zvědav, zda si olympiáda ještě udrží aspoň špetku původních ideálů a nebo se již definitivně stane pouhým byznysem.

Citáty a odkazy pro dnešní den:

Na ministra školství Ondřeje Lišku se zlobí čínská vláda. Dokonce zrušila jeho úřadu pracovní cestu s odůvodněním, že nechal z oken svého úřadu vyvěsit tibetskou vlajku.
Tibet, stádo a komunismus (Václav Klaus)
Jak vzniklo logo olympiády v Číně

...Čti dál...