20. ledna 2008

Co si píšeme

Letos se stala knihou roku Korespondence Voskovce a Wericha, loni
Magorovy dopisy
Jirouse. Po Dopisech Olze teď vydali Havlovi také korespondenci s Františkem Janouchem. Můžete si přečíst knížky sestavené z dopisů Kafky, Škovoreckého, Dorůžky, Masaryka nebo Boženy Němcové. Ale nejde jen o korespondenci slavných.

O tomto víkendu jsem strávil přes hodinku nad čerstvě nalezenými dopisy nebožtíka otce, které psal a dostal před 20-30 lety. Četl jsem si nostalgicky šustící stránky s již vybledlou černí psacího stroje nebo ty psané ještě rukou a přemýšlel, jaké stopy po naší komunikaci s nejbližšími zbudou po nás.

Najmou si naši potomci pololegální hackerské agentury, aby se pokusily vydolovat z hard disků naše maily? A jak si povedou? Řekl bych, že ty nejlepší budou muset zaměstnávat (ale kdepak, to by si myslel jen Škromach) spolupracovat s experty seniorského věku - s pamětníky již nepoužívaných formátů a systémů s názvy jako Doors ("ne, ale je to nějak podobně, tohle prý byla dědečkova oblíbená kapela," budou si manažeři plést vzpomínky svých otců) a se sběrateli dokumentace k systémovým udělátkům naší doby.

Ty nejhezčí texty se však asi nedochovají. Nebo kolik lidí si kopíruje milostné esemesky při výměně mobilu za nový model?

...Čti dál...

4. ledna 2008

Freud, kam se podíváš

Konec roku skýtá příležitost navštívit vzdálenější příbuzné a vyměnit na chvíli zadýchaná města a městečka za klidněji dýchající městyse, vesnice a vesničky. U štamprle slivovice dostávají pojmy jako kvalita připojení nebo antivirová ochrana docela jiný význam. Místo technických hraček se více probírají vztahy. Sousedovic, starostovic i ty rodinné.

"Myslíš našu Kačku?" dostal strýc upřesňující otázku. Cosi jsem právě kutil poblíž, ale ten zvukový vjem mě vytrhnul z konání a přiměl ke zkoumavému pohledu. Nevím, na co právě myslel strýc, ale teta to určitě myslela dobře.

...Čti dál...

1. ledna 2008

Básníkův bolestný boj

Bratra Bedřicha burcuje budík béžové barvy. Bum, bác - bije bazmek bačkorou bosý Béďa. Bezradný bez brýlí. "Brr, brutální buzení," běduje. Brzy bude brzdit bus.

Balí batoh - boty, bundu, bankovky, bumážku. Bude betelnej borec bumbající basy brandy. Bazény, bary, bordely, boží babáči. Bezva. Bude brát brebentící Boženu? Bezesporu blbost.

Bílý bus bere benzín. Brno, Bratislava, Budapešť, Bukurešť, bez bariér brázdí Bulharsko.

Bleskově brzdí, bliká. Bouračka, bomba, bolševici? Banální blamáž. Brunátný Bedřich bezhlavě blije biologickou bryndu. "Ba, ba, boršč, biftek, bábovka, barevné brambory," blábolí. Bizarní bufet. Bezvědomí.

Bájícího Béďu budí bdělá Božena bez blůzy. "Bláhový bambulo, břídile, budižkničemu," bije bolavou bradu. "Bav bulící bejby, ber buldočka Broka, běž brigádničit," bručí bodrá Božena. Beznadějný boj.

Bedřich bere brýle, batoh, brožované básně barda Baudelaira. Bez bázně běží bytem, břichem bourá bronzového berana. Bilancuje. Běda bláznivým básníkům, bujarým bytostem!

Dovětek pro dnešní den:

Nevkusné, co? Původně to mělo směřovat jinam, jenže slova vedou sama. Však si to zkuste.
Počato při nočním čekání na barcelonském nádraží a letišti.

...Čti dál...